MIŠMAŠ

Řekněte mi, který zlomyslný člověk vytvořil toto? (viz.foto ⤵)

Nevím jak vám, ale mně se občas stává, že kritizuji (někdy v mysli, někdy nahlas) lidi za chování, jehož se dopouštím i já sama. Teď se mi to akorát stalo u něčeho, co se dá nejlépe vyjádřit rčením: "To se jeden strhnul, aby nemusel jít dvakrát." *

Abych se moc nenudila, zapsala jsem se do školy improvizace, protože tam jsem ještě nebyla. Mám za sebou zatím pár lekcí, ale už teď mohu říct, že jde o velmi těžko popsatelnou zkušenost. Rozhodně doporučuji vyzkoušet osobně.

Původně jsme si chtěli všechny benefity a vědění, týkající se otužování udržet jen v úzkém prominentním kruhu. Ovšem, nápor veřejnosti v posledních dnech neudržitelně narůstá. Nezbývá nám proto nic jiného, než otevřít pomyslná vrata našeho klubu "Dobříšský ledňáček".

Dnes si povíme pár slov o tom, jak je to s ročními obdobími. A také o tom, proč je bezkonkurenčně ze všech nejhorší podzim.

V neděli jsme byli v příbramském kině na novém českém filmu Vlny. Recenze nelhaly, opravdu je skvělý. Mě přiměl k zamyšlení nad tím, jak to bylo tenkrát…i jak je to dnes. Jak dobře se máme, i když brlbláme. A jak se naopak některé věci nemění.

Dříve mě to nikdy nenapadlo. Ale od té doby, co jsem začala se psaním, pozoruji zajímavou věc. A to, že nápady nedostáváme, nýbrž že si je pouze půjčujeme.

Za poslední dobu jsem hned z několika zdrojů přijala informaci, že bychom si neměli o víkendech přispávat. Že když je naše tělo zvyklé přes týden vstávat nějakou hodinu do práce, zbytečně ho rozhodíme, když budeme dva dny vyspávat do jedenácti. Takže když jsem se dnes ráno vzbudila před šestou, rozhodla jsem se, že už se nebudu pokoušet znovu...

Čeho se v životě bojíte? Já například různých brouků pod tričkem a pavouků pod postelí. Samozřejmě pak i tmy, duchů a přidružených strašidel. Ale to už víte, jestli mě čtete pravidelně. Připouštím ale, že tohle všechno jsou strachy iracionální. Vzhledem k tomu, v jakých končinách žijeme, patrně nehrozí, že by mi mohl některý ze zde se vyskytujících...

Přátelé, ač se to může zdát neskutečné, jsem vlastníkem řidičského průkazu. Obzvlášť neskutečné to ale připadá mně samotné. Nikdy jsem se do řízení nehrnula. Vzpomínám si, jak se moji spolužáci na střední škole nemohli dočkat dne, kdy už už konečně obdrží TU kartičku. Já v tomto směru nepociťovala žádnou ambici.