Řidičské oprávnění
Přátelé, ač se to může zdát neskutečné, jsem vlastníkem řidičského průkazu. Obzvlášť neskutečné to ale připadá mně samotné. Nikdy jsem se do řízení nehrnula. Vzpomínám si, jak se moji spolužáci na střední škole nemohli dočkat dne, kdy už už konečně obdrží TU kartičku. Já v tomto směru nepociťovala žádnou ambici.
Okolnosti tomu ale chtěly a o pár let později nastala situace, kdy se zdálo, že se bez něj neobejdu. No tak jsem se do toho, jako žena činu, pustila.
Stále je mi záhadou, jak se mi mohlo podařit absolvovat napoprvé. Abyste si to dovedli představit… Nebyla jsem úplné jelito. Řízení mi docela šlo. Když už se jelo. Ale uvést automobil do pohybu? Tuto dovednost jsem si nedokázala osvojit nikdy. Z nějakého záhadného důvodu se mi rozjíždění dařilo jen v autoškole. Dodnes podezřívám učitele, že musel něco dělat těmi svými přídavnými pedály, protože nechtěl, abych mu zrušila auto. Netuším, jestli to s jejich pomocí mohl nějak ovlivnit, nicméně jinak si nedovedu vysvětlit, že se mi to po dokončení výcviku už nikdy tak hladce nepodařilo. Ale pokud mě moje motoristické znalosti neklamou, dala by se tato drobná vada na kráse vyřešit tím, že bych si pořídila vůz v automatu. Kdyby to byl jediný problém…
Jak říkám, řízení samotné nebylo zas tak špatné. Jen kdyby kolem nejezdila spousta dalších aut. Ovládat auto, to je práce pro celého člověka. Jak při tom všem ještě může někdo zvládnout sledovat cokoliv, co se děje venku? Jelikož hustotu a pravidla silničního provozu asi výrazně ovlivnit nelze, proč nějak z gruntu nezjednodušit ovládání auta. Automat se o to sice snaží, ale pořád je tam pár slepých míst, která zbytečně strhávají řidičovu pozornost.
I když i dopravní značení by zasloužilo drobnou revizi. Kdo například vymyslel coby obecné pravidlo "přednost zprava"? To se to prostě tak jednou někde řeklo a tím to zhaslo. Ale nikde už není žádné rozumné značení toho, jak s tím nakládat a která strana je pravá. AHA! A kdyby to byla jen pravá pro mně…na to mi stačí pár vteřin a hned vím. Protože na pravé ruce mám dvě pihy, takže pravou v létě bezpečně poznám. Ale ona je to přednost zprava i pro další auta. Která navíc jedou z různých směrů! Tak to už po mně nikdo nemůže chtít. Sice jsem během příprav na zkoušku luštila takové ty obrázkové hlavolamy "které auto vjede do křižovatky jako první" a jelikož nejsem úplný idiot, většinou jsem nakonec přišla na to, jak je vyřešit. Ale pár minut s úhloměrem mi to zabralo a to jsem se ještě nemusela stresovat s tím, že hned jak to vymyslím, tak se budu muset zkusit rozjíždět, a to ještě bez jistoty, zda jsem to vypočítala správně.
A musím ještě dodat, že od absolvování autoškoly jsem krajně nespokojená s počtem bočních stran. Kdyby jich totiž bylo víc, než jen pravá a levá, nemuseli by se lidé cítit tak často tak trapně jen proto, že se jim to plete.
Ačkoliv, když to tak po sobě čtu, neměl by vám můj řidičák připadat ani tak neskutečný, jako spíše děsivý. Jen si představte, kolik běhá po světě lidí jako jsem já. Lidí, kteří jsou hrdými majiteli kartičky a kdykoliv mohou, podotýkám, zcela legálně vyrazit v motorovém vozidle do ulic.
Upřímně si myslím, že mi ten řidičák vůbec dávat neměli. Stačil by, co já vím, třeba diplom za statečnost, nebo tak něco. Ale nemějte strach. Když neměli dost rozumu oni, tak já ho mám. Takže teď slavnostně slibuji, že pokud mi někdo nedaruje MiniCoopera, což se nejspíš nestane, tak nikdy řídit nebudu. A svou kartičku využiji ve jménu dobra jen při zakládání a rušení bankovních účtů, jako druhý doklad totožnosti.
PS: Kdyby to nebylo dostatečně patrné, tak vás tímto mezi řádky vyzývám, abyste mě, až to budu někdy potřebovat, odvezli, kam si budu přát. Zabráníte tak tomu, abych se o to chtěla pokoušet sama, čímž zachráníte mnoho životů.
